Nadčasový projev Charlesa Chaplina ve filmu „The Great Dictator“ z r. 1940

Nadčasový projev Charlesa Chaplina ve filmu „The Great Dictator“ z r. 1940

Ministr vnitra a propagandy:

<Vítězství patří chrabrým! Slova „svoboda“ a „rovnost“ dnes jen klamou národ. Tudy cesta k pokroku nevede. Brzdí veškerou činnost. My je tudíž rušíme.

Ode dneška každý bude sloužit ve prospěch státních zájmů. Běda tomu, kdo odmítne!

Židé a neárijci ztrácejí svá občanská práva. Jsou to podřadné bytosti, nepřátelé státu. Árijská povinnost je jimi pohrdat a nenávidět je.

Tento národ je připojen k monarchii Tománie a jeho národ bude poslušen zákonům jejího vůdce, diktátora Tománie, dobyvatele Osterlichu! Budoucího pána světa.>

*******

DIKTÁTOR, „pán světa“:

<Lituji, ale já nechci být pánem světa. To pro mě není. Nechci ani vládnout ani dobývat.

Chtěl bych pomoci všem, židům, křesťanům, všem bez rozdílu barvy pleti.

My všichni toužíme si pomáhat navzájem. Žít štěstím těch druhých, ne jejich neštěstím. Nechceme ani nenávidět ani pohrdat. Zde je místo pro každého. Půda je bohatá a může uživit každého.

Cesta životem může být svobodná a krásná, ale my jsme se na ní ztratili. Chamtivost zničila naše duše, zazdila nás do nenávisti, uvrhla nás do neštěstí a nutila zabíjet. Naše vlastní rychlost nás brzdí. Mechanizace nám přinesla bídu. Naše znalosti z nás udělaly cyniky a hrubce.

Myslíme příliš a cítíme málo. Potřebujeme spíše lidskost než pokrok. Spíše laskavost než schopnost.

Bez těchto vlastností násilí zvítězí nad životem.

Rozhlas a letadla nás měly přiblížit. Původně tyto vynálezy měly hlásat do světa lidskou dobrotu a bratrství mezi národy. Můj hlas nyní slyší milióny mužů, žen a dětí, kteří žijí v zoufalství, a jsou obětí systému, který stále uvězňuje a mučí nevinné lidi.

Těm, kteří mně slyší, já říkám: nezoufejte!

Naše dnešní neštěstí se zrodilo z chamtivosti, ze zahořklosti těch, kteří se bojí pokroku. Nenávist přejde, diktátoři zemřou a moc odebraná lidu, se lidu zase vrátí.

Pokud lidstvo bude smrtelné, svoboda nezahyne.

Vojáci!

Neposlouchejte hrubce, kteří vámi pohrdají a utlačují vás, kteří vám diktují, co máte dělat a co si myslet! Dělají z vás zvířata a potravu pro děla. Neustupujte těmto zrůdám s mechanickým srdcem a rozumem! Vy nejste ani stroje, ani zvířata, ale lidé s láskou ve vašich srdcích! A nikoli nenávistí! Jen zrůdy nenávidí.

Nebojujte za otrokářství, bojujte za svobodu!

Svatý Lukáš napsal: „Království Boží je mezi vámi“. Ne, v jednom z vás, ale ve všech lidech. Ve vás!

Vy, lid, máte v rukou moc vytvářet stroje, vytvářet štěstí. Máte moc učinit tento život krásný a svobodný, udělat z něho úžasné dobrodružství. Ve jménu demokracie, použijme tuto moc, spojme se!

Bojujme za nový svět, který dá všem práci, budoucnost mladým, zabezpečení starým!

Surovci těmito sliby získali moc. Ale oni lhali! Nevyplnili žádný z jejich slibů. Diktátoři si naopak svobodně zotročují lid.

Bojujme za splnění slibů! Za osvobození světa, za zrušení bariér mezi národy, za odstranění chamtivosti, nenávisti a nesnášenlivosti!

Bojujme za rozumný svět, kde věda a pokrok nás přivedou ke štěstí!

Vojáci!

Ve jménu demokracie, spojme se!>

(aplauz…)

–

<Hannah… slyšíš mě? Ať jseš kdekoli, zdvihni oči!

Mraky se rozptýlily! Slunce si prolomilo cestu! Vycházíme ven, ze tmy do světla. Vcházíme do nového, lepšího světa, kde lidé se povznesou nad nenávist a bezcitnost.

Podívej se nahoru!

Duše člověka má křídla a konečně se učí vznášet. Letí k duze, k naději, k budoucnosti, ke slavné budoucnosti, která patří tobě, mně, nám všem…….>

Počet prečítaní: 121